Národní přírodní rezervace JEZERKA - nprjezerka.cz

 »  Úvod
 »  NPR Jezerka
 »  Hotel Lesná
 »  Jedlová
 »  Jeskyně
 »  Odkazy




 
Návštěvnost:
Online:
Celkem: návštěv
 

 
Jedlová

Jedlová je hora ležící 5 km severně od Jirkova. S vysílačem na svém vrcholu tvoří významnou krajinnou dominatu zdejší oblasti. Obyvatelům Mostecka a Chomutovska je známa spíše pod starším jménem Jedlák, ještě předtím se nazývala Jedlan (a německy Tannich). Hora má dva vrcholy: nižší jižní (706 m) a hlavní severní (853,2 m), tvořený čedičem. V letech 1990-91 byl na hlavním vrcholu postaven televizní a rozhlasový vysílač vysoký 78 m. Původně měl sloužit jako rušička ideologicky nevhodného vysílání ze západu. Z vrcholu je daleký výhled jednak směrem k jihu do českého vnitrozemí, jednak směrem na sever na hřebeny Krušných hor. Vrchol Jedlové je nejsnáze přístupný ze severní strany. Odtud tam také vede odbočka modré turistické značky. Cesta vede nejprve po lesní silnici a pak příkrou pěšinou; jiná možnost je jít oklikou celou dobu po lesní silnici.

Zajímavé jsou i strmé svahy Jedlové, porostlé převážně bukovým lesem. Nachází se zde celá řada skal, které jsou zajímavé jak krajinově, tak horolezecky. Na jihovýchodním úbočí je nejzajímavějším útvarem skalní brána. Poblíž ní se nacházejí skály u Terezčina sedátka. Poněkud výše ve svahu leží skupina Ztracených skal, ukončených na severu 40 m vysokou Americkou věží. Severně od ní se pak nalézají osamocené skalní útvary Stráž a Sněžná věž. V jižním svahu leží skupina Hovězích skal , k nimž patří impozantní sedmnáctimetrová Jižní věž a skála Šaman. Na jihozápadě, kolem jižního předvrcholu Jedlové, se nachází nejrozsáhlejší skalní oblast, nazývaná Kraví skály (podle německého jména Rindsmauerfelsen, říká se jim též Sluneční nebo Rytířské), s výraznými skalními útvary Vějíř, Žabák, Mufloní hřeben a Drmalská vyhlídka. Nad nimi je pak ještě další skalní skupina v okolí Vraní věže. Nedaleko od hlavního vrcholu Jedlové pak leží osamělá Vlaďulina vyhlídka. Hledání skal rozmístěných v zalesněném terénu a v příkrém svahu je ale poněkud orientačně náročné. Skály byly oblíbeným výletním místem zdejších obyvatel a byly známy horolezcům pravděpodobně již před druhou světovou válkou. První dochované záznamy o výstupech v této oblasti ale pocházejí až z 60. let 20. století. Dnes je zde registrováno několik desítek lezecky zajímavých útvarů s více než dvěma sty cest až do 7. stupně obtížnosti.

Jedlová byla osídlena již v prehistorické době. V roce 1967 objevil E. Hilbert při sázení stromků střepy pravěkého původu. Svůj nález oznámil chomutovskému muzeu a v následujících dvou letech pak archeologové z tehdejší expozitury AÚ ČSAV v Mostě pod vedením dr. D. Kouteckého naleziště prozkoumali a zjistili, že jde o sídliště knovízské kultury štítarského typu z doby mezi 900-800 lety př. n. l. Mimo jiné zde byl také objeven kámen používaný k mletí obilí (tzv. žernov) o průměru 45 cm a hmotnosti 18 kg. Sídliště leželo na mírném svahu na malé plošině pod Jedlovou v nadmořské výšce 650-700 m. Na západní straně bylo ohraničeno Kundratickým potokem a na jižní a východní straně kamenným valem. Protože svojí polohou a ani složením půdy se toto horské sídliště nehodilo k zemědělství ani pastevectví, je velmi pravděpodobné, že vzniklo kvůli hornické činnosti. O dolování v oblasti Jedlové máme zprávy i z mnohem pozdější doby, například z roku 1598, kdy se tu údajně těžilo zlato. Po roce 1835 se v tzv. Karolinině údolí (starší název pro údolí Kundratického potoka, tj. na západní straně Jedlové) těžilo v dole Jeroným stříbro, ovšem výsledky nebyly příliš valné. K další průzkumné otvírce dvou štol tohoto dolu došlo po okupaci Sudet Němci. Průzkum však byl ukončen, pravděpodobně pro nedostatečnou rentabilitu. V 16. a 17. století se v širším okolí Jedlové těžila rovněž železná ruda, podrobněji viz článek o blízké Červené Jámě.

Design: © 2005 Jakub Vaněk, fremycz (zavinac) gmail (tecka) com